Špenát setý

Špenát setý (Spinacia oleracea) je rychle rostoucí jednoletá dvoudomá bylina z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Pochází z Asie, pravděpodobně z Persie či dnešního Iránu a postupně se rozšířil přes Sýrii, Arábii a severní Afriku do Španělska a Středomoří a až později po celé Evropě. V současnosti se špenát jako zelenina s oblibou pěstuje téměř po celém světě.

Rostlina dorůstá do výšky 30-100 cm, květní stonek, lodyha může být až 50 cm dlouhý, sytě zelené listy špenátu vytvářejí volnou listovou růžici, jsou řapíkaté, dorůstají až do délky 25 cm. Listy se sklízí ještě před květem a řadí se mezi listovou zeleninu.  Podle struktury listů rozlišujeme dvě základní odrůdy špenátu.

Špenát je zdrojem mnoha cenných látek, je doporučován obecně jako prevence civilizačních chorob, pro zvýšení imunity a pro jeho antioxidační účinky, příznivé působení na srdce a cévy, podporu krvetvorby, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje látkovou výměnu a metabolismus sacharidů, reguluje krevní tlak a posiluje kosti, zuby i svaly.

O špenátu se traduje, že je obzvlášť bohatý na železo, což není tak úplně pravdivé tvrzení, ale přesto obsahuje opravdu cenné živiny. Je významným zdrojem minerálů (kromě železa také draslíku, sodíku, jódu či fosforu), také vitamínů (C, E, K a řady B), stopových prvků (např. draslík, vápník, hořčík, fosfor, jód, měď, zinek, mangan a železo). Obsahuje velké množství bílkovin, saponinů, fytohormonů, vlákniny, také cholin i kyselinu šťavelovou, listovou. Je bohatý na antioxidanty – karotenoidy (i beta-karoten) a to ve vysokých koncentracích, nebo i lutein.

Špenát má mnohostranné využití v kuchyni, vyskytuje se také ve formě doplňků stravy, nebo jako vodný extrakt pro kosmetické využití.

První dokumenty, ve kterých se špenát jako surovina při vaření objevuje, jsou dochovány v knize s recepty datované do roku 1390.